Duben 2011

Plujme za obzor

9. dubna 2011 v 10:57 | Loaren |  Oáza veršů-poezie
tak konečně po dlouhé době jedna z mých básní. Napsala jsem ji nedávno :) starší snad v průběhu dodám.


Životem proplout,
jako rozsáhlým mořem,
rozléhá se před tebou,
och, námořníku, námořníku,
vypni plachty a plujme až za obzor.

Za dálkou a lepším životem,
uplujme těm hořkostem.
Ach, námořníku, námořníku,
chytni se kormidla
a veď naši loď.

Plujme co nejdál,
co nejdál to půjde,
plujme, plujme jen my dva,
ach, námořníku.

Slunce nám spaluje tváře,
oslepuje, jeho záře.
Plujme, plujme dál!

Nelekejme se bouří,
to dřevo, naše životy udrží,
nepustí.
Lijavce jen zbičují naši tvář,
jen smyjí prach a špínu.

Noci se budou střídat se dnem,
ne, my si jen nehrajem.

Opravdový život mi ukradli,
och, námořníku,
doveď mě, doveď mě přez moře do ráje.
Do krajiny snů a tužeb,
námořníku, pluj, pluj až za obzor.
Do rozkvetlých luk,
ode mne nepocítíš vzdor,
jen vděk.
Zaveď mě do luk,
kde rozkvétá kvítí,
kde se žíti,
och, námořníku,
bude náramně.

Kde slunce mi bude přát dobré ráno
a měsíc dobrou noc.
Tam budeme mít vyhráno,
tam, kde ptáčci nepřestanou štěbetat,
tam, kde si jako dítě budu moct navěky hrát.

Och, námořníku, doveď mě do nebe,
kde mráčky semnou budou plout,
stejně, jako naše loď,
náš kout,
našeho jemného vědění.

Plujme tam, námořníku.
Zachraň mou pošramocenou duši,
plujme přez oceán,
až do jeho tajemných hlubin
a objevme nepoznané...